Vážení čitatelé těchto řádků, vítám vás opět u volného pokračování hraní se Staroslovienskou Bukvicí.
Jistě si vzpomínáte na článek věnovaný pár slovům, který byl ukončen před slovem Radost. Není příliš šlechetné pomíjet slibované pokračování. Myslím si však, že vše má svůj čas. Svou nezměrnou hodnotu projevení. Jedna z dobrých úvah je pomyslet na čas jako na reakční dobu.
Vrátím se teď na trochu jiný začátek. Začátek seznámení se ze Staroslovienskou Bukvicí. Tímto bych chtěl také poděkovat mému učiteli Vladimíru Laubertovi za jeho nezměrnou snahu a přínos na poli poznání našich Předků.
Na začátku byla jen informace, že existuje něco jako původní zápis Předků. Nu, při přihlášení na kurz mne od samého začátku zaujali ty čáry, klikatice a fascinoval mne samotný nápis:
Staroslovienská Boukovice
co to znamená? Ptal jsem se a žádal jsem o odpověď. Nu uteklo pár let a odpovědi, co přicházejí, mne konečně začínají uspokojovat.
Pro ty, co prošli kurzy Staroslovienské Boukovice, je již přirozené vnímat, že každá čára, ta klikatice, má svůj význam a nese sebou energii, jinak řečeno také frekvenci, svého zobrazení. Proto je velice nutné přenášet přesně každou Boukovici a každou čáru. Chápat její význam. Nejde zde o libovolné překlady, nebo v dnešním chápání špatné, chybné. Nic takového není. Je zde pouze existence čtenáře a jeho znalost vyobrazování. Neboli schopnost přenést k druhému jedinci to, co zná, aby ho pochopil. Proto hledáme, co říci, jak to říci, aby vše bylo jasné.
Zde se budeme soustředit na samotná dvě slova. To první slovo se dá říci a volně mými schopnostmi přiblížit:
- ke zrodu poznání našich hvězdných slov, či také přesněji, ale neodpovídající tolik našim současným znalostem stavby vět: ke zrodu poznání našich slov z hvězd.
Zajímavé, pokud to budu vnímat doslova. Že by nám to říkalo, že naše slova pocházejí z hvězd? Nebo jen naši Předci vše dle hvězd sestavili? Ať tak či onak, je to velice krásné zjištění. Obě varianty jsou vyjadřující o velikosti a moudrosti našich Předků.
A teď však přijde pecka. Slovo druhé v sobě nese i samotný kód tehdejších víry-zviestia Cyrilka a Metodka a to:
- kniha pozemského procesu vývoje, neboli také kniha procesu harmonického poznání pozemského cíle
Konečně jsme se dopracovali k rozuzlení slibovaném v nadpisu. Je velice příznačné číst věci přesně a mít povědomí o jiných jazycích. Jakoby jiných. Mne se zdá, že věci budou ještě napínavější a v podstatě jednodušší, stačí je jen přijmout…
V samotném názvu je ukryto dnešní anglické slovo BOOK. Je zvláštní, proč samotní angličané ho čtou jako Búk. Dle naší knihy – Boukovice je to jasné, jak měli chudáci přeložit a číst správně OUK.
A pokud my sami budem číst toto slovo jako Bukvice, tak se nám tento vjem také nemusí odhalit. A čtenáři, co se začínají orientovat trochu v Boukovici, nyní zapátrají v paměti a sami si opodstatní, že on znak OUK je smyslovost-ustoj, čili vzniklé pravidlo naším životem.
Potom nám známý obrazec 49 znaků Staroslovienské Boukovice říká, že je to celá kniha našich životů spojená s vesmírem.
A ti naši dva trojití agenti Moricko a Tasilko?
Chudáci byli celí dopletení a podařilo se jim doplést i zbytek. Představte si, že naši Předci věřili ve své Předky. Za jejich velké činy je označovali za Bohy. Vždyť to samé chování převzali i v Říme a v Řecku. Každý z velkých vládců se pasoval za boha, vlastně ony všechny války vedou naši ,,bohové“ za bohy. Někteří se však jen za ně vydávají, a proto budu psát v těchto významech malé ,,b“.
A co tak velkého řekli tihle naši bohové Cyril s Mětodějem tím že zaměnily ve znaku ,,B“ Bohy na Búky?
- zapomeňte na své Bohy a věřte tomu, co my píšeme v našich Knihách, už né Bohové ale Búky jsou to hlavní! A tak se i stalo a někteří již začali věřit. Psali je a rozdávali a šířili, kde se dalo. Slovo boží zde, z této knihy bible, a přepis za přepisem se vytráceli Naše obrazy.
Dodnes jsou slova psaná víc než nám řeknou skutečné činy lidí, určité skutky. Hlavně v právním světě. Dneska obzvláště, aby si jeden dával pozor, co napíše. Myšlenka může být nepodstatná. A ti, co tomu nevěří, se jistě časem mohou přesvědčit na nějaké zákonné úpravě, že myslet správně není dobré, ale jednat tak, jak je psáno v knize je to nejlepší.
Od těch dob máme místo Bohů a Boukovice, Búky a Cyrilici.
A ještě se vrátím k poznámce trojití agenti. Dvojití proto, že jakoby přišli a donesli to anglické slovo Búk a trojití, že přišli ze Soluně. Nám známé spíše pod názvem Soláň, či sluneční. A naši Předci byli také nazývaní Sluneční lidé. Věřili ve Slunce, v Jarlo, to je náš život na Zemi Midgard.
Sami posuďte a žijte své poznání Předků.
19.04.2019
